Reverse charge: kdy fakturujete bez DPH

Přenesená daňová povinnost (anglicky reverse charge) obrací obvyklé pravidlo. Normálně DPH státu odvádí ten, kdo zboží dodal nebo práci odvedl. V režimu přenesení daňové povinnosti ji přiznává a odvádí odběratel — tedy váš zákazník. Vy vystavíte fakturu bez DPH a zákazník si daň sám přizná i odečte.

Pro dodavatele to znamená jedno riziko a jednu úlevu. Úlevu, protože nemusí DPH platit ze svého dřív, než mu ji zákazník uhradí. Riziko, protože pokud režim použije tam, kam nepatří, DPH stejně dluží — jen ji nikdo nezaplatil.

Kdy se reverse charge použije

Malá česká firma v praxi narazí na dvě různé situace, které se často pletou dohromady.

1. Tuzemský reverse charge podle §92a

Jde o dodání mezi dvěma tuzemskými plátci DPH u plnění, která zákon výslovně vyjmenovává — nejčastěji stavební a montážní práce, dále například dodání odpadu a šrotu, obchodování s emisními povolenkami nebo dodání vybraného zboží nad zákonem stanovený limit. Podmínky jsou tři a musí platit všechny současně: dodavatel je plátce DPH, odběratel je plátce, a plnění patří do vyjmenovaného okruhu.

Klíčové je, že odběratel musí zboží či službu pořizovat pro svou ekonomickou činnost — tedy pro podnikání. Když stavební firma zrekonstruuje koupelnu plátci DPH, který si ji pořizuje jako soukromá osoba do vlastního bytu, režim přenesení se nepoužije.

2. Dodání do jiného členského státu EU

Když fakturujete službu nebo zboží podnikateli v jiném státě EU, který má platné DIČ pro účely DPH, daň zpravidla přiznává příjemce ve své zemi. Vy vystavíte fakturu bez DPH s odkazem na přenesení daňové povinnosti a plnění vykážete v souhrnném hlášení.

Co musí faktura obsahovat

• Žádné DPH — na faktuře je pouze základ daně, sazba se nevyčísluje.
• DIČ odběratele — bez něj nemůžete režim doložit.
• Text „daň odvede zákazník" — zákonem předepsaná formulace. U přeshraničního plnění se běžně doplňuje i anglické „reverse charge".
• Správné vykázání — tuzemské §92a plnění patří do kontrolního hlášení (oddíl A.1 u dodavatele), přeshraniční do souhrnného hlášení.

Proč ověřit DIČ přes VIES

Tohle je místo, kde firmy tratí nejčastěji. Když fakturujete do EU bez DPH a příjemcovo DIČ v okamžiku plnění nebylo platné, finanční úřad může osvobození neuznat. DPH pak doplácíte vy, i když jste ji nikdy nevybrali.

VIES je evropský systém, ve kterém si platnost DIČ ověříte. Ověřovat ho má smysl před vystavením faktury, ne až v okamžiku kontroly — v tu chvíli už je pozdě, protokol o ověření za minulé období nezískáte.

Jak to řeší MEFYS

Přenesenou daňovou povinnost zapnete přepínačem přímo ve formuláři faktury. DPH se na dokladu vynuluje a na PDF se objeví předepsaný text.

Pokud u vydané faktury zapnete přenesenou daňovou povinnost a odběratel má DIČ, které ještě neprošlo ověřením přes VIES, MEFYS zobrazí upozornění s tlačítkem „Ověřit DIČ teď". Ověření proběhne hned, přímo proti evropskému registru. Je to jen doporučení — fakturu uložíte i bez něj, rozhodnutí a odpovědnost zůstávají na vás.

Přenesenou daňovou povinnost lze nastavit i v šabloně pravidelné faktury — faktury, které z ní vzniknou, ji pak mají automaticky.

Na co si dát pozor u exportů

Reverse charge doklady se v účetních formátech chovají jinak než běžná faktura. V MEFYSu se doklady s přenesenou daňovou povinností z exportu do Money S3 záměrně přeskakují — po stažení uvidíte dialog se seznamem přeskočených dokladů a důvodem. Do účetnictví je nutné je doplnit ručně.

Není to opomenutí, ale bezpečnostní volba: špatně přenesený §92a doklad v účetním programu způsobí chybné přiznání k DPH. Radši žádný záznam než tichý špatný záznam. Export do ISDOC §92a doklady zpracuje bez omezení.