Reverse charge: kdy fakturujete bez DPH

Přenesená daňová povinnost (anglicky reverse charge) obrací obvyklé pravidlo. Normálně DPH odvádí ten, kdo plnění poskytl. V režimu přenesení daňové povinnosti ji přiznává a odvádí odběratel. Dodavatel vystaví fakturu bez DPH a odběratel si daň sám přizná i odečte.

Pro dodavatele to znamená jedno riziko a jednu úlevu. Úlevu, protože nemusí DPH profinancovat, než mu ji odběratel zaplatí. Riziko, protože pokud režim použije tam, kam nepatří, DPH stejně dluží — jen ji nikdo nezaplatil.

Kdy se reverse charge použije

V praxi malé české firmy narazíte na dvě různé situace, které se často pletou dohromady.

1. Tuzemský reverse charge podle §92a

Jde o dodání mezi dvěma tuzemskými plátci DPH u vyjmenovaných plnění — nejčastěji stavební a montážní práce, dále například dodání odpadu a šrotu, obchodování s emisními povolenkami nebo dodání vybraného zboží nad zákonem stanovený limit. Podmínky jsou tři a musí platit všechny současně: dodavatel je plátce DPH, odběratel je plátce, a plnění patří do vyjmenovaného okruhu.

Klíčové je, že odběratel musí zboží či službu pořizovat pro svou ekonomickou činnost. Když stavební firma zrekonstruuje koupelnu plátci DPH, který si ji pořizuje jako soukromá osoba do vlastního bytu, režim přenesení se nepoužije.

2. Dodání do jiného členského státu EU

Když fakturujete službu nebo zboží podnikateli v jiném státě EU, který má platné DIČ pro účely DPH, daň zpravidla přiznává příjemce ve své zemi. Vy vystavíte fakturu bez DPH s odkazem na přenesení daňové povinnosti a plnění vykážete v souhrnném hlášení.

Co musí faktura obsahovat

• Žádné DPH — na faktuře je pouze základ daně, sazba se nevyčísluje.
• DIČ odběratele — bez něj nemůžete režim doložit.
• Text „daň odvede zákazník" — zákonem předepsaná formulace. U přeshraničního plnění se běžně doplňuje i anglické „reverse charge".
• Správné vykázání — tuzemské §92a plnění patří do kontrolního hlášení (oddíl A.1 u dodavatele), přeshraniční do souhrnného hlášení.

Proč ověřit DIČ přes VIES

Tohle je místo, kde firmy tratí nejčastěji. Když fakturujete do EU bez DPH a příjemcovo DIČ v okamžiku plnění nebylo platné, finanční úřad může osvobození neuznat. DPH pak doplácíte vy, i když jste ji nikdy nevybrali.

VIES je evropský systém, ve kterém si platnost DIČ ověříte. Ověřovat ho má smysl před vystavením faktury, ne až v okamžiku kontroly — v tu chvíli už je pozdě, protokol o ověření za minulé období nezískáte.

Jak to řeší MEFYS

Přenesenou daňovou povinnost zapnete přepínačem přímo ve formuláři faktury. DPH se na dokladu vynuluje a na PDF se objeví předepsaný text.

Pokud u vydané faktury zapnete přenesenou daňovou povinnost a odběratel má DIČ, které ještě neprošlo ověřením přes VIES, MEFYS zobrazí upozornění s tlačítkem „Ověřit DIČ teď". Ověření proběhne na místě proti evropskému registru. Je doporučující — fakturu uložíte i bez něj, rozhodnutí a odpovědnost zůstávají na vás.

Přenesenou daňovou povinnost lze nastavit i v šabloně pravidelné faktury — vygenerované doklady ji pak mají automaticky.

Na co si dát pozor u exportů

Reverse charge doklady se v účetních formátech chovají jinak než běžná faktura. V MEFYSu se doklady s přenesenou daňovou povinností z exportu do Money S3 záměrně přeskakují — po stažení uvidíte dialog se seznamem přeskočených dokladů a důvodem. Do účetnictví je nutné je doplnit ručně.

Není to opomenutí, ale bezpečnostní volba: špatně namapovaný §92a doklad v účetním softwaru způsobí chybné přiznání k DPH. Radši žádný záznam než tichý špatný záznam. Export do ISDOC §92a doklady zpracovává standardně.